Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Duktální karcinom in situ neboli DCIS (zkratka pochází z anglického názvu ductal carcinoma in situ) je označení pro uskupení abnormálních buněk, které se nacházejí v epitelu (výstelce) mlékovodu. V případě DCIS se abnormální buňky se nerozšířily mimo mlékovod do jiných tkání v prsu. DCIS se může stát invazivním nádorem a rozšířit se do dalších tkání. Viz také duktální, karcinom in situ, lobulární karcinom in situ.

Karcinom in situ neboli CIS (zkratka pochází z anglického názvu carcinoma in situ) je uskupení abnormálních buněk, které zůstávají v místě, kde vznikly (tzn. nerozšířily se). Tyto abnormální buňky však mohou dát vznik zhoubnému nádoru, tzn. začít se šířit do zdravé tkáně, která se nachází v jejich bezprostředním okolí. Viz také karcinom, in situ, duktální karcinom in situ, lobulární karcinom in situ.

Lobulární karcinom in situ neboli LCIS (zkratka pochází z anglického názvu lobular carcinoma in situ) je označení pro uskupení abnormálních buněk, které se nacházejí v epitelu (výstelce) lalůčku prsní žlázy. LCIS se jen zřídkakdy rozvine v invazivní nádor. Výskyt LCIS v jednom prsu však zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu v obou prsech. Viz také lobulární, karcinom in situ, duktální karcinom in situ.

Germinální neoplazie in situ neboli GCNIS (zkratka pochází z anglického názvu germ cell neoplasia in situ) je prekanceróza („předrakovinný stav“), která se může vyvinout ve varleti. GCNIS znamená, že zárodečné buňky (tedy buňky, z nichž u mužů vznikají spermie) v semenotvorných kanálcích se změní tak, že jsou považovány za abnormální. Zárodečné buňky v takovém případě pod mikroskopem vypadají jako nádorové buňky, ale ještě se jako nádorové buňky nechovají. To znamená, že neprorůstají do okolních tkání (odborně řečeno jsou neinvazivní). Z GCNIS se později může vyvinout jakýkoli typ germinálního nádoru. Terminologická poznámka: Germinální neoplazie in situ bývá někdy označována i jako testikulární intraepiteliální neoplazie (TIN). Viz také germinální, neoplazie, in situ.

In situ je latinský výraz, který doslova znamená „v místě“. V souvislosti s lékařstvím se používá zejména v onkologii, kde in situ znamená „v původním místě“ Například karcinom in situ je uskupení abnormálních buněk, které zůstávají v místě, kde vznikly (tzn. nerozšířily se). Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz in situ.

Intervalový karcinom prsu je karcinom prsu, který je diagnostikován v době mezi pravidelným screeningovým mamografickým vyšetřením, které se jevilo jako normální (tzn. jeho výsledkem byl negativní nález), a dalším screeningovým mamografickým vyšetřením. Odborníci přitom rozlišují: pravý intervalový karcinom prsu – zhoubný nádor při posledním screeningovém mamografickém vyšetření skutečně nebyl přítomen, přehlédnutý intervalový karcinom prsu – zhoubný nádor při čtení snímku z poslední screeningové mamografie byl přítomen, ale byl přehlédnut. Intervalové karcinomy prsu často bývají větší, rychleji rostou a šíří se, a mají horší prognózu než karcinomy prsu zjištěné při screeningovém mamografickém vyšetření. Problematika intervalových karcinomů prsu je předmětem intenzivních výzkumů, aby lékaři byli schopni lépe identifikovat ženy, pro které by bylo přínosem častější mamografické vyšetření nebo jiná vyšetření, která by pomohla včas odhalit zhoubný nádor prsu. Viz také karcinom, karcinom prsu.

Invazivní karcinom močového měchýře je zhoubný nádor močového měchýře, který prorostl do svalové vrstvy ve stěně močového měchýře. V tomto stadiu již nádor často postihuje i orgány, které s močovým měchýřem sousedí: u žen se jedná například o dělohu, části pochvy nebo vaječníky, zatímco u mužů to může být prostata a/nebo semenné váčky. V takovém stadiu onemocnění je již obvykle potřeba močový měchýř zcela odstranit. Viz také invazivní, karcinom močového měchýře.

Duktální znamená „týkající se vývodu“, případně „týkající se mlékovodu“. Například duktální karcinom in situ je označení pro uskupení abnormálních buněk, které se nacházejí v epitelu (výstelce) mlékovodu. Viz také vývod (lat. ductus).

Tyčinky jsou jedním ze dvou hlavních typů světločivých buněk, které se nacházejí v sítnici. Na rozdíl od čípků fungují tyčinky dobře i při slabším osvětlení, neboť jsou citlivé i na nepatrné zdroje světla. Tyčinky jsou proto téměř výhradně zodpovědné za vidění v noci. Tyčinky však hrají jen malou roli v barevném vidění, což je hlavním důvodem, proč jsou barvy při slabém světle mnohem méně patrné. Tyčinky se nacházejí spíše na vnějších okrajích sítnice, proto jsou užitečné při periferním vidění. V lidském oku se nachází asi 90–120 milionů tyčinek. Viz také čípky (v sítnici).

Sítnice (lat. retina) tvoří vnitřní vrstvu oční bulvy a má zcela zásadní funkci pro vidění. Sítnice obsahuje světločivé buňky, což jsou jednak tyčinky, které jsou uzpůsobené pro vidění v šeru, jednak čípky, které zajišťují barevné vidění. Světločivé buňky tak člověku umožňují vidět ve dne, za soumraku, a dokonce i v noci, nebo alespoň rozeznávat obrysy, a rozlišovat barvy a odstíny.